Až tak...

15.3. 2021 Autor Ludmila Musilová Komentáře Komentáře (0) Kategorie Články Hodnocení 0.00 Přečteno x59

Liturgie 4. neděle postní (Jan 3, 14-21); autor úvahy: Angelo Scarano (celý text na pastorace.cz)

Jen jedno je třeba - přijmout, že "Bůh mě tak miloval, že dal svého jednorozeného Syna, abych měl život" (3,16). Pokud se ponořím do tohoto prostého janovského textu, tak asi zjistím, že skutečně "jen jedno je třeba" v duchovním životě: uvěřit v Boží lásku ke mně, čili přijmout Boží dar, Syna. To je tak zásadní pravda, že má své legitimní místo jak v první evangelizaci (jako obsah "kerygmatu" čili základní křesťanské zvěsti), tak v katechezi pro "pokročilé", ale dokonce v učení světců, tedy těch, kdo dosáhli vrcholného spojení s Bohem. Pravda víry o Boží lásce v Synu je tak prostá, že ji může pochopit dítě, ale zároveň tak hluboká, že ji neprobádá ani největší mystik ... A tak "výživná", že dokáže oživit celé naše jednání: v rodině, na pracovišti, v místním společenství.
Nakolik je "pravda o Boží lásce v Kristu" mnohovrstevnatá, natolik je (zdánlivě) banální a fádní, protože...

je vyjádřena tak prostým způsobem a omílá se tak často. Toto postní období nás volá, abychom tento drahokam oprášili, a tak odkryli jeho lesk a záři. Jak to uskutečnit? Jednoduše tím, že si přeložím do svého jazyka ten Janův výrok o Boží lásce (3,16). Co tak opsat "Boží lásku" jako "Bůh na mě myslel", "Boží srdce se pohnulo", "Bůh na mě nezapomněl", "Boží srdce tluče pro mě"...

Bůh si ovšem nezamiloval svět, anonymní masu, skupinu bezejmenných lidí! Zamiloval si konkrétní jedince. Mě a tebe. Člověka s určitým jménem, se svými šrámy a břemeny. Klady a zápory.

Až tak se Otcovo srdce pohnulo, že mi byl dán ne ten nejmocnější anděl, ale nejmilejší. Abych mohl žít - ne živořit. Aby můj život nebyl prázdný a šedivý, ale barevný. Abych nebyl suchou pouští, ale oázou - a to i pro druhé. A jde o to, abych měl oči dokořán (a snad znovu žasl), že Otec to bláznovství vykonal kvůli mně! Až tak ...

"Bůh si mě tak zamiloval, že dal svého jednorozeného Syna, abych vírou měl v něm život" - jakými slovy můžeš vyjádřit tuto větu tak, aby tě nově oslovila a stala se živou? Nejde o "cvičení", ale o tvůj život...