Obrať mě a já se obrátím

8.12. 2020 Autor Ludmila Musilová Komentáře Komentáře (0) Kategorie Články Hodnocení 0.00 Přečteno x77

2. neděle adventní Mk 1, 1 - 8

A už je to opět tady ... moralizující výzva "k polepšení", k vyrovnání stezky ... Nuže, dejme se tedy do práce, sepišme "hříchy a zlozvyky", sepišme i nějaký konkrétní sebezápor. A učiníme zadost adventní výzvě k obrácení... Ještě že advent trvá tak krátce, brzy budeme mít toto trýznivé sebemučení za sebou!

Tak toto není advent! A toto neodpovídá ani tomu, co Jan hlásal a k čemu vybízel! On nehlásal obrácení "kvůli polepšení", ale kvůli Pánu, který přicházel! Zřeknutí se starých cest, příprava nové cesty nejsou samoúčelnými "praktikami", ani praktikami k sebezdokonalování a k odložení právě toho "protivného" zlozvyku či hříchu, které mi tak "vadí".
Je to příprava cesty kvůli Pánu. Ne kvůli sobě, kvůli svému zdokonalení a zlepšení, ale kvůli Pánu. Toto zaměření na Pána dodává adventní přípravě novou kvalitu a hloubku...

Pán přichází, a proto nemohu zůstat při starém! Ani nemohu zůstat na okraji cesty, jako pouhý pozorovatel (třeba liturgie). Pán přichází kvůli mně, aby mě vyvedl ze stereotypů, slepých uliček, a zavedl na cestu neznámou, dobrodružnou, živou (srv. Žd 10,20). Vyvedl ze šedi k světlu vánoční hvězdy.

Nemohu zůstat při starém ... To možná dost dobře víme, až moc dobře, a proto se bojíme si připustit naléhavost této výzvy. Kolik neúspěšných pokusů o vykročení na novou cestu "za Pánem"! Přece jen je naděje "i pro beznadějné případy": "Býval jsem jak nezkrocený býček. Obrať mě, a já se obrátím, vždyť ty, Hospodine, jsi můj Bůh" (Jer 31,38). Nebyli jsme někdy takovými "nezkrocenými býčky", kteří se ženou po svých cestách, za svými vrtochy a touhami, ale ne za Pánem? Kteří se "ženou" adventem jen "po prošlapaných cestách" shánění dárků, běhání po obchodech? A přece toto advent není! Jistě, k slavení Vánoc patří i vnější kulisa, ale nemůžeme redukovat advent na "materiální zajištění" vánočních svátků! Advent je víc - víc než "pokání", víc než horečnaté kupování. Je to čekání na Pána. Na Pána, který se chce nově narodit v chlévě mého nitra.

Je těžké prožít advent "s očima upřenýma na Pána" - běžný život fascinuje naše oči stále dalšími novinkami. Ale my se můžeme stále znovu modlit: "Obrať mě, a já se obrátím. Obrať můj pohled na tebe, a budu čekat na tebe. Obrať mě, protože přijdeš ... Obrať můj pohled, a já svůj pohled obrátím k tobě".

Autor úvahy: Angelo Scarano. Celý článek včetně liturgických čtení ZDE.