Slavnost Ježíše Krista Krále

25.11. 2020 Autor Ludmila Musilová Komentáře Komentáře (0) Kategorie Články Hodnocení 0.00 Přečteno x287

Evangelium Matouš 25, 31-46
Autor úvahy: Angelo Scarano. Převzato z pastorace.cz. 

"Jak prosté, Watsone!". Jen sklenice vody, obyčejná návštěva, lidské přijetí ... Je to tak prosté. 
A přesto ... sami bychom se ochudili, kdybychom zploštili dnešní evangelium na pouhou "pomoc chudým". Koneckonců, tato povinnost (či solidarita) je "vrozená a přirozená" každému člověku (jinak by nebylo možné, aby Král soudil každého na základě tohoto principu). Co tedy evangelium přináší nového? K čemu nám je, že ...

známe tato Kristova slova?
Především díky evangeliu víme a jsme přesvědčeni o tom, že "ten projekt", do kterého stojí za to investovat, je solidarita k potřebnému - solidarita nejen vnitřní, ale i vnější, konkrétní. To je ten projekt, který nakonec "vynese". Nemusíme tedy pracně hledat různé cesty ke štěstí. Nanejvýš máme hledat způsob, jak jít po této cestě, jak prokazovat lásku potřebnému. To je však velmi individuální, tak jako je individuální tempo a styl chůze či běhu.


Na tuto "lacinou" radu "o perspektivním projektu" může následovat logická námitka, že taková investice nemusí být jistá: co když vynaložené finanční prostředky, úsilí skončí s prázdnou? Co když darované peníze skončí "v rukou podvodníků"? Co když se moje "dobročinná činnost" setká s lhostejností? Není jednodušší se věnovat jen svým nejbližším, kde je "investice jistá"? 
Na to se dá odpovědět, že žádná investice není jistá. Sebelepší péče o partnera či děti může skončit "neúspěchem": partner třeba odejde, dospívající děti se otočí zády, odejdou z domova s nevděkem a naprostým nezájmem. A k čemu pak byla dlouhá léta "strávená" kvůli těmto milovaným lidem? Evangelium nás však ujišťuje, že žádná investice kvůli druhému není ztracená. Investice z lásky k druhému je jistá! A přinese úroky! Tato investice není zneužita, vytunelována! Vždyť "nebe se ještě nikomu nepodařilo vytunelovat"! I kdybychom dali hmotnou pomoc podvodníkům (nechtěně, přes pečlivé zvážení!), naše pomoc se neztratila: ačkoli hmotné prostředky skončili ve špatných rukou, náš skutek skončil v rukou dobrých, samotného Krista. 

Je pravda, že nemám rozhazovat čas, energii a materiální prostředky nerozumně - ale na druhou stranu nemám čekat tak dlouho, až nakonec... přijde konec a odejdu z vyšperkovaného domu, s úsporami v bance, a vlastně chudý před Bohem. A abych neodešel chudý, potřebuji chudé.

"Jakou vděčnost bys měl tedy projevovat svému dobrodinci chudákovi! Měl bys být plný radosti a štěstí za takovou čest. Ty však jsi mrzutý a nepřístupný... znáš jen jednu odpověď: "Nemám, nedám, jsem chudý". Máš pravdu, jsi chudý a nemáš nic: Jsi chudý v lásce, chudý v dobrotě k lidem, chudý ve víře v Boha, jsi chudý i ve věčné naději." (Sv. Bazil Veliký)