Knižní klub 12/2024 Ne. 8. 12. 2024
Účastníci: P. Angelo, Lenka Dubová, Markéta Španělová, Ivo Kylar sr., Hanka a Pepa Rendlovi, Hanka a Petr Dudíkovi, Michal Slačík, Rita a Pat Lyonsovi.
Tipy na vánoční knižní dárky a knížky, které nás v poslední době zaujaly.
Rita doporučuje:
Pavel Dvořák: Apoštol demokracie. Československo a mytický obraz Edvarda Beneše (Academia, Masarykův ústav a Archiv AV ČR a Masarykova univerzit, 2024)
V okamžiku svého úmrtí na počátku září 1948 byl Edvard Beneš valnou většinou československé společnosti vnímán jako hrdina. Bez ohledu na složité politické a kulturní reálie, aniž by lidé brali v úvahu jeho skutečný, ne vždy úspěšný životní příběh, nepředstavoval pro řadu svých spoluobčanů nic menšího než zosobnění odvahy, svobody, demokracie, dějinné spravedlnosti a historického zadostiučinění. Skutečného Beneše dalece převýšil mytický Beneš, do jehož podoby se promítla řada představ, idejí, snů, přání, očekávání, ale také sebeklamů, jimiž československá společnost v první polovině 20. století žila a které ji pomáhaly formovat. Tato kniha se prostřednictvím mytického obrazu Edvarda Beneše pokouší vykreslit právě ono mnohotvárné symbolické prostředí, jeho utváření, podoby a význam.
Jevhenija Kononenko: Kamenopád (překlad Jiřina Dvořáková, Volvox Globator, 2024)
Alegorický román Kamenná orgie Jevhenije Kononenko v sobě spojuje dva symbolické, vzájemně se prolínající příběhy. Každý z nich se odehrává v jiném časovém období: jeden vypráví o životě společenství prvních křesťanů ještě před tím, než Římská říše přijala křesťanství. Druhý děj probíhá v současnosti, v blíže neurčeném místě, má mírně fantaskní nádech a zároveň odkazuje na onen příběh z dávné minulosti. Autorka s ironickým nadhledem líčí manželské drama spisovatelky a programátora, kteří docházejí k poznání, že rozluštit tajemství jejich životů není vůbec snadné – nevyjasněné vztahy je nechrání, nýbrž jim ubližují. Román se ptá na řadu důležitých otázek. Dá se vůbec změnit osud, dá se ovlivnit skutečnost? Je všechno, co se s člověkem děje, nevyhnutelné? Byly pocity lidí v dávných časech stejné jako dnes? A kdy si muž skutečně začíná vážit ženy? A odpovídá si, že porozumění mezi pohlavími už nenapomáhají zaběhlé šablony chování, ale vytváření hodnot a seberealizace.
Augustinus Aurelius: O Trojici (přeložila, úvodní studii napsala a poznámkami opatřila Lenka Karfíková, Vyšehrad, 2024)
Základní dílo křesťanského myšlení
V rozsáhlém díle nejvlivnějšího z latinských církevních otců, Aurelia Augustina, zaujímá spis O Trojici (De Trinitate) výjimečné postavení. Dotýká se samotné ústřední nauky křesťanské teologie a svým významem patří k nejdůležitějším díkům křesťanského myšlení v celých jeho dějinách. Augustin přirovnává trojjediného Boha křesťanské víry k lidské mysli s jejími třemi základními mohutnostmi: pamětí, intelektuálním nahlížením a vůlí (láskou). Trojice se zrcadlí v lidské mysli, tak jako je člověk sám Božím obrazem. Základním podobenstvím Trojice je láska. Zasvěcený úvod přední české znalkyně Augustinova díla a myšlení i patristické filosofie a teologie jako celku Lenky Karfíkové vztahuje Augustinovo mnohovrstevnaté dílo k antické filosofické tradici i soudobým dílům řeckých i latinských církevních otců a přispívá tak k jeho hlubšímu porozumění.
Ukázka z úvodní studie: https://www.ivysehrad.cz/tituly/90303481/o-trojici/
Přednáška Lenky Karfíkové o díle: https://youtu.be/d4PgE86LHsw?feature=shared
Miloš Urban: Dr. Alz (Argo, 2024)
Důchodce Gustav Molitor, bývalý nakladatelský redaktor, je vyrozuměn lékařem o své počínající progresivní demenci. Ve hře je Alzheimerova choroba, ale Gustav, přestože ví, že „začíná blbnout“, si začne psát poznámky o příznacích v přesvědčení, že jeho diagnóza je snad jiná. A aby si cvičil mozek a oddálil neodvratný konec, rozhodne se napsat vše, na co je schopen si ještě vzpomenout. Sám pak s překvapením zjišťuje, kolik se v trapných a smutných vzpomínkách může skrývat humoru.
Ukázka viz: https://obalky.kosmas.cz/ArticleFiles/541649/URBAN_dr.alz_FINAL.pdf/FILE/dr-alz-URBAN_dr.alz_FINAL.pdf
Markéta doporučuje:
Magnus Macfarlane-Barrow: Štědrost a dobročinnost (Doron, 2024)
Magnus MacFarlane-Barrow, dnes už světově proslulý zakladatel hnutí Mary’s Meals (viz Bouda, která krmí miliony dětí), se v této knize zaměřil na činorodou lásku jako takovou.
„Dávat na charitu“ se dnes stalo běžnou součástí západní kultury, což je skvělé, ovšem má to i svá „ale“: dárci se mohou utvrzovat ve falešném pocitu nadřazenosti vůči chudým, štědré dary mohou být jen součástí PR či předvolební kampaně, a dokonce i politického nátlaku. Pod hlavičkou charity se děje nesmírná spousta dobra, ale obří nadnárodní organizace mohou snadno „ztratit duši“ a občas se vynoří i ohromné skandály. Autor si nebere servítky a hovoří o všem, s čím štědrost jednotlivců i organizovaná charita souvisejí – o podstatě charity a jejím historickém vývoji, o polidšťujícím potenciálu štědrosti, ale také o všech úskalích, o potřebě zkoumat své motivy a zapojit vždy nejen srdce, ale i hlavu. Součástí knihy je řada inspirativních příběhů z celého světa.
- Pavel Sandtner: Ztracené slovo z Vysočiny (Studio Stará Škola, 2024)
V Ekvádorském pralese 100 km od hlavního města Quita v rezervaci Sumaco roste druh palmy s latinským názvem socratea exorrhiza (smart roots, jak jsem si volně přeložil — chytré kořeny), dorůstá dvaceti metrů a dožívá se asi sto let. Z jejich dvacetimetrového kmene nad zemí vyrůstají desítky tenkých kořenových výběžků. Strom se nedrží pevně v zemi, ale svou vahou jakoby stojí na malých chůdách. Protože zdejší půda se vlivem silných dešťů a eroze mění, stromy na tyto změny reagují po svém.
Díky rychlému růstu kořenů, které se zapouštějí v pevnější půdě a na místech s větším světlem, dochází k pohybu, jakési pomalé chůzi. Když strom najde místo s pevnější půdou a více světlem, tak se na něj přesune a staré kořeny vytáhne. Ne vždy chodí v nějakých velkých perimetrech, nebo přímou cestou, někdy jen přešlapuje kolem původního místa pobytu. I tak může ujít až 3 cm denně. A 20 metrů za rok. Mohou-li stromy chodit, proč ne my, i když se nám zdá, že se nemůžeme pohnout z místa.
Antonia Salzano Acutis: Tajemství mého syna (Doron, 2024) –
Mnoho lidí se mě ptá, jaké tajemství se skrývá za životním příběhem mého syna Carla, který si během několika let získal přátelství a náklonnost zástupů lidí z celého světa. Proč je prostý chlapec, který zemřel v patnácti letech, vzýván po celém světě s prosbou o přímluvu? Proč ho církev považuje za svatého? Zkrátka, co je to za „tajemství světla“, jež ho provází? Mnozí se pokoušeli do tohoto tajemství proniknout, ale není snadné porozumět člověku, kterého důvěrně neznáte. Saint-Exupéry napsal, že „to podstatné, je očím neviditelné a lze to vidět jen srdcem“, proto jsem se pokusila napsat knihu ze srdce, abych pomohla jeho mnoha přátelům poznat Carla ještě lépe a zamilovat si ho. Velmi silný a vrozený náboženský smysl vedl mého syna k otevřenosti vůči druhým, zejména vůči malým, chudým a slabým. Carlo vždy hledal Boží vedení. Jako světlo majáku v temné noci pronikal a osvětloval temnotu, která mě držela v zajetí, a ukazoval mi cestu k věčnosti. Jeho cílem byla totiž věčnost, ne konečnost. Středem jeho života byl Ježíš. To jsou poklady, které se zde snažím odhalit, Carlovy poklady, jeho tajemství.“
Antonia Salzano Acutis je matkou Carla Acutise, který zemřel v roce 2006 a byl katolickou církví blahořečen v roce 2020 a bude brzy svatořečen. Antonia se obrátila díky horlivé víře svého syna a vydává svědectví o jeho oslnivém životě a vlivu na mladé lidi.
Paolo Rodari je novinář a vatikánský expert listu La Repubblica. Spolu s otcem Gabrielem Amorthem vydal bestseller Já, poslední exorcista. V češtině se připravuje vydání jeho knihy Holčička, která neuměla nenávidět, kterou napsal společně společně s Lidií Maksymowicz.
Jean-Baptiste Maillard, Marie Maillard: Boží kluk Carlo Acutis (Paulínky, 2024)
Pro děti
Carlo Acutis byl na první pohled obyčejný italský teenager: měl rád zvířata, sportoval, hrál s kamarády videohry a vyznal se i v počítačích… Neustále však mluvil o Ježíši, svém největším Příteli, a o Božích věcech.
Manželé Marie a Jean-Baptiste Maillardovi patří do společenství Lights in the Dark, jež navazuje na poslání Carla Acutise. Ve 20 kapitolách své knihy, kterou napsali pro děti školního věku, vypravují o důležitých momentech v životě tohoto výjimečného chlapce.
Wilfrid Stinissen: Maria v Bibli (Doron, 2024)
Těm, kteří tvrdí, že Písmo toho o Marii příliš mnoho neříká, lze odpovědět, že právě s Marií Bible začíná i končí. Už na prvních stránkách hovoří o matce všech živých (srov. Gn 3,20) a v závěru líčí ženu přemáhající draka (srov. Zj 12,9). Ti, kteří vědí, že Nový zákon je zahrnut a ukryt ve Starém a Starý že se otvírá v Novém, si snadno všimnou, že Eva poukazuje na Marii a Adam na Krista a že v zaslíbení o vítězství nad hadem se ukrývá prorocké zaslíbení o Marii. A tak jako Bible začíná a končí „ženou“, podobně se Ježíšovo veřejné působení v Janově evangeliu odvíjí mezi dvěma popisy Marie, kterou on sám pokaždé nazývá „ženou“ (srov. Jan 2,4; 19,26). Zkrátka pro ty, kteří „mají uši k slyšení“ (Mk 4,23), je Maria v Božím slově všudypřítomná. (z úvodu autora).
Pepa R. doporučuje:
Peter Scazzero: Emočně zdravá spiritualita (Paulínky, 2024)
Nelze být duchovně zralý a zároveň emočně nezralý: k tomuto závěru autor dospěl díky bolestným zkušenostem se sebou samým i s lidmi, které se coby pastor multietnické komunity pokoušel vést ke Kristu a duchovně formovat. Jeho služba i rodinný život byly poznamenány emoční nezralostí a vnitřní rozervaností. Podobně jako mnozí z nás přehlížel a potlačoval své emoce, vyhýbal se konfliktům a neuměl přijímat své limity. Špatně snášel ticho a samotu před Bohem, dokonce i svou duchovní službu používal jako únik z Boží přítomnosti.
HankaD. doporučuje:
Jiří Pasz, Marianna Stránská: Nebát se. Rozhovory o strachu a odvaze (Portál, 2024)
Příběhy rozhovorů se zabývají i těžkými tématy a nesnadnými zážitky, primárně ale působí nadějeplně a inspirativně. Zachycené osudy osvětlují cestu k tomu si svůj strach přiznat, zpracovat ho a probudit vlastní odvahu. A s kým jsme v knize Nebát se mluvili?
Bára Trojak, Daniel Stach, David Böhm, Erik Tabery, Fatima Rahimi, Honza Vojtko, Janek Rubeš a Honza Mikulka, Jirka Čeloud, Johanna Nejedlová, Lenka Hrabalová, Michaela Duffková, Mikuláš Minář, Miroslav Bárta, Petr Glogar, Petr Pavel, Terezie Nvotová, Zuzana Kirchnerová, Zuzana Vránová
Jiří Pasz je fotograf, dokumentarista, novinář a humanitární pracovník. Marianna Stránská je multimediální výtvarnice zaměřující se ve své tvorbě na diváka jako specifickou složku díla.
Ukázka viz: https://obchod.portal.cz/rozhovory/nebat-se
- Angelo doporučuje:
Poselství Paray-le-Monial
Benoît Guédas: Ve škole Ježíšova Srdce (Doron, 2024)
Francouzské poutní místo Paray-le-Monial se proslavilo díky trojímu zjevení Ježíše Krista svaté Markétě Marii Alacoque v 17. století (přesněji v letech 1673–1675). Úcta k Nejsvětějšímu Srdci Páně se odtud rozšířila doslova po celém světě.
Benoît Guédas (nar. 1977) donedávna působil jako rektor baziliky v Paray-le-Monial, kde jako patnáctiletý prožil své obrácení k osobnímu vztahu s Kristem. Dnes je nadšeným popularizátorem zjevení Ježíšova Srdce, které se krásně doplňuje se zjevením Milosrdného Ježíše svaté Faustyně Kowalské.
Petr D. doporučuje:
Aleš Palán, Miloslav Nevrlý: Náčelník (Kazda, 2023)
Rozhovor Aleše Palána s Miloslavem Nevrlým. Pro skauty, trampy a toulavý lid s batohem na zádech všeobecně je Miloslav Nevrlý (1933) určující osobností. Jeho osamělé toulky po Jizerských horách a Karpatech, které podnikal od padesátých let, inspirovaly zástupy následovníků – někteří z nich jsou populární cestovatelé, jiní skromní tuláci, kteří o svých prožitcích mlčí, ale svůj život jimi naplňují neméně intenzivně.
Miloslav Nevrlý, skautskou přezdívkou Náčelník, jim byl příkladem, že se neznámými končinami dá chodit bez map, nenosit s sebou v batohu v podstatě nic, vydat se nejistotám a nalézt tak radost a smysl. Byl to právě on, kdo po odsunu německého obyvatelstva v podstatě znovu objevil zapadlá místa nejsevernějších českých hor a napsal o tom ceněnou Knihu o Jizerských horách. Byl to on, kdo naučil čtenáře Karpatských her hrát hry na poutníka s lehkým srdcem či na jitřní radost; mnoho lidí tvrdí, že tato útlá kniha jim doslova změnila život.
Miloslav Nevrlý završuje devadesát let svého života v obdivuhodné fyzické i mentální kondici. V knižním rozhovoru rekapituluje své cesty a prožitky nad rámec toho, co o nich dosud napsal. Hovoří také o víře, o práci (lépe řečeno o zaměstnání) v libereckém muzeu, o své rodině a přátelích. Zejména pak vzpomíná na výpravy do osamělých hor, jakých je dnes už tak málo. V knižním rozhovoru nazvaném Náčelník dokládá, že užitek z cest je možné čerpat v každém věku, pokud duše zůstane dychtivá. To vše koření vrchovatou dávkou humoru. Knihu doplňují dosud nepublikované fotografie z rodinných alb.
Pro tuláky všeho druhu je Miloslav Nevrlý beze sporu legendou. Pro ty, kteří o cestách jen sní, může být tento rozhovor skutečným objevem. I dnes je totiž možné být přírodě blízko, zažívat ji a chápat. I dnes je možné prožít naplněný život.
Hanka R. doporučuje:
Alena Ježková: Mystický koridor (GHMP, 2024)
Pražský Karlův most střeží třicet kamenných soch a sousoší. Většinou představují historické postavy, z nichž každá nějakým způsobem zasáhla do běhu světa a změnila ho k lepšímu. Je to pestrá společnost, skutečný výkvět Evropy. Duchovní působení světců, které přetrvává věky, mění Karlův most v neobyčejné místo. Můžeme tudy proběhnout s očima upřenýma na dlažbu. Anebo pomalu procházet mystickým koridorem a meditovat nad poselstvím svatých, kteří mlčky a trpělivě čekají na náš zájem.
Lenka Dubová doporučuje:
Pro děti a mládež
Michael Gerard Bauer: Neříkejte mi Izmael (přel. Olga Turečková, Albatros, 2011)
I když se Izmael cítí mizerně, nic ho neodradí a neohroženě se postaví šikaně, pavoukům a štírům, také bílé velrybě, a prožije nejhroznější, nejpodivnější, ale zároveň i nebáječnější týden ve svém životě. Statečná a humorná kniha o zmužilosti a odvaze, debatním klání, fotbalu, klukovském přátelství i o tom, jak se nezaleknout zastrašování.
Kniha, při které se smějete nahlas!
Dále jsme si povídali o knize:
Marek Vácha, Renata Kalenská: Když za nás Bůh netahá kaštany z ohně (Mladá fronta, 2024)
Desatero Marka Orko Váchy o životě, lásce, sexu, církvi, přírodě a přátelství.
Tahle kniha vznikala při putování Podyjím, při rozjímání na zahradě jedné fary i dlouhých hovorech u vína. Když se potká novinářka, co se umí ptát, a kněz, lékařský etik a přírodovědec, který má co říct, vznikne hluboký, třaskavý a místy dojemný dialog. Něco jako dvojitá osobní zpověď. Třeba o tom, jak se nebát budoucnosti, jak vnímat svět i sebe a jak si vychutnat každou přítomnou chvíli. Marek Orko Vácha a Renata Kalenská zvou čtenáře k empatickému a otevřenému knižnímu rozhovoru, volně inspirovanému biblickým desaterem.
A podělili jsme se o filmové tipy či filmy, které jsme viděli, nebo se chystáme:
Vlny, Prezidentka, Adamova jablka, Konkláve, seriál The Chosen (Vyvolení)
