Z vynikající přednášky Kateřiny Lachmanové sdílím hlavní myšlenky – úžasné (nejen) pro adventní dobu:
Kateřina Lachmanová – Nejsme otroci aneb Smysl dne odpočinku
- Víra je vztah – máme hledat kvalitní čas s Bohem tváří v tvář
- Bůh ve Starém zákoně o dni odpočinku říká: ustaneš v práci – nečekejme, až něco doděláme, prostě to přerušme.
- Pokud jsi lékař, kněz, hasič, apod., najdi si v týdnu jiný den odpočinku než neděli a vyhraď si čas na Boha, na své vztahy, sám na sebe.
- Proč?
- Slavení šabatu je jedno ze znamení smlouvy s Hospodinem – nejsme otroci, levná pracovní síla i třeba pro uskutečňování Boží vůle
- Ujařmení (v Egyptě) je symbol zlého ducha
- Západní mentalita říká: máš hodnotu podle výkonu, který podáváš
- Ale Bůh říká: máš hodnotu sám v sobě, protože máš identitu Božího dítěte
- Šabat nás vede k tomu, abychom cvičně pravidelně uvažovali nad tím, co má smysl věčný, jestli se nepachtíme za větrem.
- Ticho před Hospodinem je záchranné lano v bouři, které nás vede správným směrem, když ho nevidíme. Je to detox – osvobození od špatných vztahů, stresu v práci…Bůh mi dává svůj pohled na věc.
- Pokud nevěnujeme čas prohlubování našeho vztahu s Bohem, je náš duchovní život umělý – mše, modlitba se stává jen další povinností ke všem ostatním povinnostem.
- Máme aktivně přemýšlet, jak udělat neděli jinou, jak být osvěženi (fyzicky – dospat se, zaběhat si; sociálně – sejít se s těmi, s nimiž je nám dobře, jít za kulturou, apod.)
- Nenechat se dnešní dobou přesvědčit, že nedělní odpočinek je luxus, který si nemůžeme dovolit.
- Neděle nemá být posledním dnem týdne, kterému věnujeme zbytky svých sil, ale prvním dnem, ze kterého máme čerpat pro zbytek týdne.
Mt 11,28: Pojďte ke mně všichni, kteří těžce pracujete a jste přetíženi, a já vám dám odpočinek…Vezměte na sebe mé jho…
- Zdá se to jako protimluv, ale Ježíš tady říká “Přijměte mě za svého Pána a věci ve vašem životě dostanou řád.“
- Co nám brání odpočívat?
- Společnost (předvánoční shon, příliš rychlá chůze a spěch, nervozita ve frontě)
- Myšlenka, že nabitý diář z nás dělá důležité, vážené
- Pro někoho je práce droga, únik, dostupné analgetikum
- Syndrom pomáhajícího = chronické pomáhání na úkor sebe
- Chaos v životě
- Je dobré přinést v modlitbě před Hospodina diář a nechat Ho povinnosti „utřepat“, správně poskládat, něco i vyhodit… Respektovat den a noc, vlastní síly, omezenost vlastního času.
- Terapie kosmickou bezvýznamností znamená uvědomit si, že nemusíme udělat díru do světa. Hlavní je žít teď, ne až po velkém výkonu.
- Stejně jako nemáme vlastní děti jen jako levnou pracovní sílu, ale máme radost prostě z toho, že jsou, tak nás miluje Bůh prostě proto, že jsme Jeho děti, bez nutnosti výkonu.
Čerpáno z knih:
Peter Scazzero – Emočně zdravá spiritualita (kap.6: Ticho před Boží tváří), 40 dní v Boží přítomnosti
Jonatan Sacks – Týdenní čtení z Tóry
Oliver Burkeman – 4000 týdnů aneb Time management pro smrtelníky
Maxmilien le Fébure du Bus – Chvála odpočinku