I letos jsme se se spolčem vypravili na týden pryč z naší farnosti,
abychom spolu prožili první prázdninový týden v blízkosti přátel a Boha.
Naší cílovou destinací Spolčo akce 2024 se stala opět fara ve Slivici
poblíž Příbrami, kam jsme se první den v dopoledních hodinách
vypravili.
Všichni jsme dorazili v pořádku a po menším vybalování, vybavování
kuchyně a postelovém stěhování národů jsme se úspěšně zabydleli,
holky na faře a kluci na půdě ve stodole.
Po obědě jsme oficiálně začali prvními aktivitami, díky nimž jsme se
opět více poznali a taktéž se hezky zasmáli. Přijel za námi taktéž první
host, Jakub Pogran, který se s námi podělil o krátké, leč podnětné a
silné svědectví. Především jsme „roztočili kolo“ čtyř základních pilířů víry.
Před večeří se strhla ohromná bouřka. Blesky, hromy, déšť, jen to
rozbouřené moře chybělo, ale poté vysvitla ta nejnádhernější duha,
jakou jsme kdy viděli.
Večer nás jen čekala krásná modlitba s úryvky z knihy Nevyžádané
rady mládeži.
Druhý den jsme se vydali na výlet krásnou přírodou ze Slivice do
Tochovic a zpátky. První polovinu cesty nás provázely verše z Písně
bratra slunce od sv. Františka z Assisi. Na zpáteční cestě se nás chytlo
zase pro změnu klíště, které jsme si více či méně zákeřně předávali až do
poslední vteřiny výletu.
Třetí den nás ráno navštívil náš milý Angelo, který s námi měl
bohoslužbu slova v místním kostele. Bohoslužbu jsme si přikrášlili
zpěvem a hrou na hudební nástroje a poté jsme s Angelem rozebírali
jednotlivé pasáže z liturgie, které nás oslovily. Po bohoslužbě
následovalo jak jinak než agapé a poté oběd. Odpoledne toho dne jsme
složili hlavy dohromady a přemýšleli jsme o ideální mši pro mládež,
načež jsme se pustili do různorodých workshopů. Třešničkou na dortu
se poté stala večerní hra aktivit, a že to byla pořádná třešnička.
Čtvrtý den jsme zrána vyrazili do Miliína, kde nás čekalo milé
překvapení v podobě minigolfu. Po obědě nás navštívil bohoslovec a
náš budoucí jáhen Honza a představil nám celkem exotickou meditativní
formu modlitby založenou na naší fantazii. Posléze jsme uskutečnili
kŕatkou rekapitulaci týdne. V pozdně odpoledních hodinách již zbýval
čas jen na jednu věc, na přípravu hostiny a společenského večera, který
jsme pro nepřízeň počasí museli přesunout do stodoly. Slavnostní
hostina nás naplnila lahodnými pokrmy a pozdější společenský večer
nás naopak pobavil a kulturně obohatil hrou Casino. Žádný strach, o
velký hazard se nejednalo. Na závěr společenského večera samozřejmě
nesmělo chybět promítání fotek, které mnohé z nás rozesmálo natolik,
až jsme se za břicha popadali.
Zde bych taktéž dodatečně rád uvedl čestné zmínky hezkých chvílí v
podobě deskových her, fotbalu venku, procházkách k památníku a
spousty dalšího volného času. Taktéž bych chtěl pochválit naší
výbornou kuchyni, zejména vynikající zpracování chili con carne. A na
samotný závěr i jednu nečestnou zmínku, kterou celou věnuji počasí…
zkrátka byla zima.
Pátý den již následoval jen úklid a cesta domů, při níž jsme se všichni
vrátili živí a „zdraví.“
Ve zkratce šlo o skvěle strávený čas a boží akci!
Za Spolčo akci 2024,
Max